|
|
Prevence syndromu vyhoření krátkodobých pěstounů
Kaše, Adam ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Syndrom vyhoření je fenoménem zkoumaným od 70. let 20. století se stále větší razancí a zájmem. Tento jev, charakteristický zejména psychickým i fyzickým vyčerpáním, negativními pocity spojenými s pracovní náplní a prostředím či celkovou apatií, je asociován primárně s pracovníky pomáhajících profesí. Dosud však neproběhl jediný výzkum zaměřený na syndrom vyhoření u pěstounů na přechodnou dobu. Empirická část práce proto představeným výzkumem cílí zkušenosti této ohrožené skupiny v České republice, mapuje současný stav, rizikové faktory i možnou prevenci syndromu vyhoření. Výzkum využívá kvalitativní design a metodu polostrukturovaných rozhovorů. Navzdory metodologickým limitům studie výsledky poukazují na skutečnost, že navzdory drobným odchylkám v osobních názorech panuje mezi respondenty spíše shoda, co se týče vnímaných rizik syndromu vyhoření. Z toho plyne, že syndrom vyhoření u pěstounů na přechodnou dobu je slibným prostorem pro další výzkum a tématem pro podnětnou diskuzi. Klíčová slova: syndrom vyhoření; náhradní rodinná péče; pěstounská péče na přechodnou dobu
|
|
|
Hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje
Karasová, Vendula ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Kvašňáková, Lenka (oponent)
1 ABSTRAKT Tématem této diplomové práce je hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje. Diplomová práce je obsahově rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je primární pozornost věnována především problematice ohroženého dítěte, neboť právě ohroženým dětem je směřována sociálně-právní ochrana, které je pak věnována další teoretická část. Třetí část v rámci teoretické problematiky je zaměřena na náhradní rodinnou výchovu, kdy největší zájem je zúžen právě na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Poslední kapitola teoretické části je směřována k aktuálním legislativním změnám, které celou problematiku podtrhují. V souvislosti s cílem práce a teoretickými poznatky byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální situaci pěstounské péče na přechodnou dobu? Dále byly stanoveny dílčí výzkumné otázky: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální spolupráci s pěstouny na přechodnou dobu? Jaká pozitiva vnímají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Jaká negativa předpokládají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Aby bylo možné naplnit výzkumný záměr, byla zvolena...
|
|
|
Děti z institucionální a přechodné pěstounské péče v novém domově očima náhradních rodičů
Zdražilová, Elen ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá srovnáním a hloubkovou analýzou některých psychologických aspektů (zejména problematikou citové vazby) u dětí aktuálně pobývajících v náhradní rodinné péči se zkušeností se dvěma typy rané péče - institucionální péčí a PPPD po dobu prvního roku života. Zkoumanými oblastmi jsou projevy attachmentu a významné projevy chování, prožívání a vztahovosti u těchto dětí. Cílem práce je srovnání vlivu obou forem péče na psychiku dítěte a hlubší pochopení souvislostí mezi sledovanými jevy. Výzkum byl prováděn formou kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny či osvojiteli zkoumaných dětí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zkoumané děti z PPPD, i přes často neuspokojivou kvalitu poskytované péče, vykazují příznivější projevy ve většině zkoumaných oblastí než děti z institucionální péče a zůstává u nich zachována schopnost navázání důvěrného vztahu s pečující osobou. U dětí je ale patrná zvýšená míra úzkostnosti a nejistoty. U zkoumaných dětí z institucionální péče byly patrné projevy narušené citové vazby a další obtíže v chování a v regulaci emocí. U obou skupin dětí bylo možné zaznamenat zlepšení stavu po příchodu do rodiny, v případě dětí z instituce však měla na změně nejvýraznější podíl odborná pomoc v podobě terapie attachmentu. Výzkum také upozorňuje na problematické aspekty...
|
|
|
Pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu (srovnání institutů)
Matuszczyková, Klára ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu (srovnání institutů) Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na instituty pěstounské péče a vystihuje jejich rozdílné aspekty. Analyzuje nejen odlišné stránky obou institutů, ale poukazuje na specifičnost pěstounské péče vykonávané osobami blízkými a příbuznými. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Kapitola první pojednává o obou institutech z teoretického hlediska a o jejich historickém vývoji. Druhá část se zabývá lidskoprávním aspektem, který cílí na principy jako je zájem dítěte a právo na rodinný život. Především na to, jak mohou být pojímány v pěstounské péči. Různé přístupy jsou vykládány ve světle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky. Druhá kapitola se věnuje všem zúčastněným. Jedná se o část práce, ve které se projevují odlišnosti jednotlivých subjektů v závislosti na typu péče. V rámci kapitoly je pojednáno o osobách v evidenci a pěstounech, včetně pěstounů příbuzenských a jejich vzájemné odlišnosti ve smyslu odborné přípravy a nároků. Součástí kapitoly je rovněž analýza přechodnosti a krizovosti. OSPOD a doprovázející organizace jsou stěžejními články pěstounské péče. Závěrem je poukazováno právě na tyto dva důležité subjekty, které mají nezastupitelnou roli a jsou v neustálé interakci s rodinou. Právům a...
|
|
|
Význam přípravy pěstounů na přechodnou dobu
KARASOVÁ, Vendula
Tématem bakalářské práce je význam přípravy pěstounů na přechodnou dobu. Bakalářská práce je obsahově rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá aktuálními formami systému náhradní rodinné péče, kdy se nejvíce zaměřuje na pěstounskou péči na dobu přechodnou. Dále pak na přípravu k výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu, její strukturu a obsahové části. Cílem práce je zmapovat, jak pěstouni na přechodnou dobu hodnotí proces jejich přípravy na přijetí dítěte do rodiny. V souvislosti s cílem práce a teoretickými poznatky byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak hodnotí pěstouni na přechodnou dobu obsah přípravy zpětně s ohledem na praxi? Dále byly stanoveny následující dílčí výzkumné otázky: Jaká pozitiva pěstouni na přechodnou dobu shledali v procesu přípravy? Jaká negativa pěstouni na přechodnou dobu shledali v procesu přípravy? Jaká byla očekávání pěstounů plynoucí z přípravy? Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek vytvořilo šest komunikačních párů. Výsledky rozhovorů byly analyzovány metodou vytváření trsů. Z výsledků rozhovorů bylo zjištěno, že komunikační partneři shledali proces jejich odborné přípravy za adekvátní, dostatečně odborný a pro praxi vyhovující i v kontextu jejich dalšího povinného každoročního vzdělávání. Výsledky práce mohou sloužit jako souhrnný materiál pro realizátory příprav, ale i pro budoucí žadatele o pěstounskou péči, neboť práce obsahuje praktické zkušenosti z problematiky každodenní pěstounské péče.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu z pohledu profesionálního pěstouna
NOVÁKOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se zabývá pěstounskou péči na přechodnou dobu z pohledu profesionálního přechodného pěstouna. Zaměřuje se na pohnutky směřující k výkonu činnosti, dále jakým způsobem pěstoun vnímá a nahlíží na přechodnou pěstounskou péči a vyrovnává se s odchodem dítěte do následné péče. Celá práce je rozdělena na dvě části, kdy první obsahuje teoretické informace k tématu. Zde se čtenář seznamuje celkově s náhradní rodinnou péčí, zejména s přechodným pěstounstvím, a faktory osobnosti pěstouna. V rámci praktické části bylo provedeno jedenáct rozhovorů s přechodnými pěstouny, kteří mají zkušenosti alespoň s jedním předáním dítěte a praxí v péči minimálně dva roky. Pro zjištění výsledků byly provedeny hloubkové narativní rozhovory s participanty, které byly dále podrobeny interpretativní fenomenologické analýze (IPA).
|
|
|
Přínos pěstounské péče na přechodnou dobu pro následnou adopci
PLATZEROVÁ, Andrea
Práce se zabývá přínosem pěstounství na přechodnou dobu pro následnou adopci. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s náhradními formami rodinné péče, osvětluje její legislativní rámec, porovnává v základech pěstounskou péči na přechodnou dobu a péči ústavní, zmiňuje klady, zápory a případné nedostatky. V závěru seznamuje s pojmem adopce. V praktické části je porovnávána problematika osvojitelských rodin, které přijaly dítě z ústavní péče nebo z pěstounské péče na přechodnou dobu. Jsou zde shrnuty nejčastější aspekty obou druhů péče tak, jak je vidí osvojitelé. Odpovědi jsou zaměřeny na výhody a nevýhody ústavní péče a pěstounské péče na přechodnou dobu v kontextu budoucí adopce a reflektují životy rodin s těmito dětmi. Výsledky poté reprezentují klady procesu předávání dítěte z rodiny do rodiny, oproti záporům předávání dítěte z institucionální péče do rodiny.
|
|
|
Pěstounská péče
CHALOUPKOVÁ, Irena
Práce se zabývá pěstounskou péčí. Teoretická část charakterizuje pěstounskou péči, práva a povinnosti pěstounů. Dále popisuji odborné posuzování pěstounů, doprovodné organizace a jsou zde uvedeny rozdíly mezi pěstounskou péči na přechodnou dobu a pěstounskou péčí dlouhodobou. Obě formy péče jsou náročné ale zajistí dětem bezpečný domov, lásku a zázemí.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
VENCLÍČKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá pozitivy a riziky pěstounské péče na přechodnou dobu ze strany dítěte i pěstounů. První část charakterizuje pěstounskou péči a její formy, právní úpravu, osobu pěstouna a sociální zabezpečení pěstounů. Druhá část charakterizuje pěstounskou péči na přechodnou dobu a také klade důraz na neustálou připravenost pěstounů. Dále se zabývá tím, jak se člověk může stát pěstounem, dohodou o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu a právní úpravou. Věnuje se také dávkám pěstounské péče na přechodnou dobu a vyživovací povinnosti rodičů k dětem. Dále zmiňuje důvody zařazení dítěte do PPPD, podmínky pro pěstouny, roli pěstouna a jeho dovednosti. Zdůrazňuje také možnost kontaktu dítěte s biologickou rodinou a přípravy na předávání dítěte do následné péče (dlouhodobé pěstounské péče apod.). Ve třetí části se zabývá pozitivy a riziky pěstounské péče na přechodnou dobu. Práce dospěla k tomu, že je pěstounská péče na přechodnou dobu prospěšná a pro dítě nejlepší možností.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu: proces předávání dítěte do následné péče
NOVOTNÁ, Simona
Bakalářská práce se zaměřuje na téma pěstounské péče na přechodnou dobu. Práce podává přehled o specifikách pěstounské péče na přechodnou dobu a proces předávání dítěte. Cílem je představení procesu předávání dítěte do následné péče z pohledu pěstouna na přechodnou dobu, doprovázející organizace, dítěte a orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bakalářská práce popisuje historický vývoj, poslání a cíle, legislativní zakotvení a zúčastněné subjekty pěstounské péče na přechodnou dobu. Dále je popsána osobnost pěstouna a následně období socializace dítěte v pěstounské péči na přechodnou dobu a proces předávání dítěte do následné péče. Zde jsou představeny možnosti, kam může být dítě po odchodu z pěstounské péče na přechodnou dobu umístěno. Snahou práce je zachytit problematiku ukončení pěstounské péče na přechodnou dobu a umístění dítěte do následné péče.
|
host ::
RSS.